Krnovské listy

Krnovské listy - zpravodaj města Krnova.

Strana 6

6

Městské muzeum Krnov: Toulky minulostí (14.)

Jiří Kejř začal tím, že znovu vel-

mi důkladně prozkoumal známý

opis chařovské listiny aprohlásil ji

jako falzum, což na Bluchovo nalé-

hání nakonec zmírnil do formy, že

chařovské listině nelze přiznat his-

torickou průkaznost. Pokračoval

tedy dále adůkladněji se zastavil

uzakládací listiny Horního Bene-

šova z11. 4. 1253. Kejř namítl, že ti-

tul advocatus, který Siegfried užívá,

mohl znamenat také fojta vesnické-

ho či fojta újezdu. Prý tak nelze mít

stoprocentní jistotu, že Krnov byl již

tehdy městem.

Svou úvahu podpořil Kejř také

tzv. Ipatijevským rukopisem. Ten

popisuje vpád spojeného rusko-

-polského vojska vlétě roku 1253

na Opavsko vrámci bojů mezi Pře

-

myslovci aArpádovci. Jak uvádí

Kejř, Ipatijevský rukopis líčí dosti

detailně válečné záležitosti aas-

pekty, ana svou dobu dosti přes

-

ně imístopisné detaily. Nepřátel-

ské vojsko počátkem června1253

překročilo pohraniční říčku Pštinu

aza plenění postupovalo kOpavě,

kterou marně obléhalo, ač neúspěch

obránců visel na vlásku. Od nedo-

byté Opavy se vojsko hnulo proti

proudu řeky Opavy azamířilo kse-

veru khradu, možná spíše hrádku,

Násilé. Ten dobylo amířilo dál na

sever kHlubčicím. Na jejich opev-

nění si však rusko -polské vojsko

rovněž vylámalo zuby apostoupi-

lo tak na Osoblažsko, kde neúspěš-

ně obléhalo zřejmě hrad Fulštejn.

Poté již zamířilo zpět. Skutečnost,

že tento rukopis nezmiňuje Krnov,

ač se nepřátelská vojska pohybova-

la vněkolikahodinovém dosahu,

považoval Kejř za podporu, byť ne

nezlomnou, jeho tvrzení, že roku

1253 Krnov ještě nebyl městem.

Atak za bezpečný doklad pova-

žuje až listinu zroku 1269, kdy je

fojt Siegfried opět svědkem doho-

dy, tentokrát mezi velehradským

klášterem aopavským měšťanem

Heřmanem Lohenem, ovsi Velké

aMalé Hoštice. Není sice vlistině

titulován, jeho pozice ve svědečné

řadě hned za hlubčickým fojtem

však byla výmluvná.

Co ztoho plynulo? Jednoduše to,

že roku 1969 se mělo psát 700let

bezpečné existence města Krnova.

Ještě vroce 1967, před ociálním

vydáním Kejřovy publikace, navrhl

Vladimír Blucha MěNV, aby bylo

roku 1969 řádně oslaveno 700let

města Krnova. Návrh byl přijat

apřípravy na realizaci oslav byly

důkladné. Ještě vroce 1967 byla

ustanovena komise pro pořádání

oslav 700let města Krnova, která

se scházela ve čtrnáctidenních in-

tervalech po celý rok 1968. Vnoci

z 31. 12. 1968 na 1. 1. 1969 pak

byly oslavy zahájeny. Skládaly se

zřady kulturních, společenských

isportovních akcí, které probíha-

ly po celý rok 1969. Pamatovalo se

přitom ina důslednou propagaci

ana zkrášlování izvelebování měs-

ta. Vše bylo slavnostně ukončeno

12. 12. 1969 akcí vmalém sále Slez-

ského domova, kde bylo komisi po-

děkováno.

Dodejme závěrem, že vprůběhu

roku 1969 vyšla také řada publi-

kací oKrnově. Jednou znich byla

práce Vladimíra Bluchy Historie

města Krnova. Ta přinášela stručný

přehled dějin Krnova od pravěké-

ho osídlení nejbližšího okolí až do

roku 1945, apro generace pováleč-

ných, už téměř výlučně českých, Kr-

novanů se stala primárním zdrojem

poznání krnovských dějin. Zmiňme

již, že vpřípadě problému vzniku

města Krnova se Blucha plně pod-

řizuje Kejřově práci, ač podotýká, že

je určitá malá pravděpodobnost, že

se Krnov stal městem již nejpozději

roku 1253. Výtečné abohaté osla-

vy 700 výročí Krnova se tak velmi

pevně vryly do paměti tehdejších

obyvatel města ajak vidno, namno-

ze si podržují neotřesitelnou pozici

dodnes. Jinak je tomu však již spře-

svědčením odborníků na to, od kdy

je Krnov městem.

(Pokračování příště)

Alexandr Michl ‑Bernard

Listopadové události roku 1989 vKrnově

Dne 28. října1939 by bylo oslavo-

váno výročí vzniku Československa.

Bylo to však již více než půlroku, co

Hitler okupoval české země azří-

dil tzv. Protektorát. Vpředvečer vý-

ročí protektorátní vláda vyzývala

kzachování klidu vědoma si toho,

že Němci využijí každé příležitos-

ti pro zásah proti Čechům. Marně.

VPraze 28. října došlo kdemon-

stracím. Okupanti byli zpočátku šo-

kovaní, brzy se však vzpamatovali

apřikročili kbrutálním zásahům

proti demonstrantům. Při jejich

rozhánění došlo kpostřelení stu-

denta medicíny Jana Opletala, kte-

rý 11. listopadu zraněním podlehl.

Jeho pohřeb 15. listopadu rozpou-

tal vlnu protiněmeckých demonstra-

cí, kterých se zúčastnili především

studenti. Těm se nakonec postavi-

ly jednotky SS. Vranních hodinách

17. listopadu přepadly oddíly SS

aněmecké policie vysokoškolské ko-

leje vPraze, Brně aPříbrami a1 200

studentů skončilo vkoncentračních

táborech Sachsenhausen aOranien-

burg. Devět studentů bylo bez soudu

zastřeleno. Ještě 17. listopadu bylo

všech deset českých vysokých škol

uzavřeno. Formálně to mělo být

na tři roky, uzavřeny však zůstaly

do konce války. Tyto události měly

značný ohlas vzahraničí aprávě na

jejich památku byl 17. listopad vy-

hlášen Mezinárodním dnem stu-

dentstva.

Ztohoto důvodu si toto datum

vroce 1989 zvolili pro vzpomín-

kovou akci studenti pražských vy-

sokých škol. Pietní akt se postup-

ně změnil vpokojnou demonstraci,

která došla vpodvečer na Národ-

ní třídu. Tam davu přehradily ces-

tu pohotovostní oddíly SNB, které

demonstrující brutálně rozehna-

ly. Byla -li snad akce tehdejší vlád-

ní garniturou hodnocena zpočátku

jako úspěšná, vše brzy nabralo zcela

jiné obrátky, přičemž své nepochyb-

ně vykonala izpráva oúdajné oběti

zásahu. Ačkoliv se později ukázalo,

že tato informace byla fámou, vše již

žilo svým vlastním životem. Cent-

rem dění byla zpočátku pochopitel-

ně Praha, občanský nepokoj se však

brzy rozšířil po celém tehdejším

Československu, Krnov nevyjímaje.

Jako první reagoval městský

národní výbor, když byly

20. listopadu zhlavního skladu Li-

dových milicí převezeny zbraně do

jednotlivých podniků. Už 22. listo-

padu do Krnova přijeli vysokoškolští

studenti scílem informovat pravdivě

otom, co se vlastně na Národní třídě

odehrálo, pro značný odpor vede-

ní institucí to však nebylo snadné.

Krnovská veřejnost se aktivizovala

zanedlouho, 24. listopadu bylo usta-

noveno Občanské fórum. Zaklada-

teli byli Zdeněk Jeník, Miroslav Ol-

šanský aRadomír Vejmelka. Vtento

den již byly také vylepovány po Kr-

nově plakáty svýzvou pražských stu-

dentů adopisem kardinála Tomáška.

Svůj vliv prokázalo Občanské fórum

26. listopadu, když naplánovalo

shromáždění na Hlavním náměstí.

Komunistické vedení se sice poku-

silo situaci využít ve svůj prospěch

apřevzít iniciativu, shromáždění se

ale přesunulo před divadlo. Na vý-

zvu předsedy městského národního

výboru, aby se veřejnost vrátila na

náměstí, reagovalo shromáždění slo-

vy, aby předseda přišel za veřejností.

Regionální tisk Vpřed30. listopadu

informoval oudálosti vduchu stá-

vajícího režimu: „Národní výbor ve

snaze zajistit kvalitní průběh disku-

se, instaloval tribunu aozvučení, což

se nesetkalo spochopením zástupců

Občanského fóra.“

Den poté se většina Krnovanů

zúčastnila generální stávky, kdy ně-

kteří přišli na náměstí, jiní zůstali na

pracovištích, avšak nepracovali. To

již městský národní výbor pomalu

skládal zbraně a nechal rozšířit

500 kusů letáků, vnichž nabádal

kzachování chodu města aujišťoval

oochotě vést dialog sObčanským

fórem. Do jeho čela se na prvním

diskusním večeru konaném 30. listo-

padu vpodkroví spořitelny postavili

Miloš Vyleťal, Vlastimil Zillich, Mi-

roslav Olšanský, Josef Haniš aZde-

něk Háza.

VKrnově se pak nová kapitola

počala psát 4. prosince. Tehdy se na

celodenním jednání obudoucím

uspořádání města sešli zástupci

Ob čanského fóra aměstského ná-

rodního výboru. Výsledkem byl

zá věr, že důvěru koordinačního

vý boru mají jen někteří členové

MěNV, jako například jeho před-

seda Vrzal, přesto je nutné zajistit

nerušený chod městského výboru.

Znovu se protagonisté jednání sešli

večer vdivadle spolu sherci opav-

ského divadla, studenty aveřejností

na diskusním večeru. Zde se také

14. prosince uskutečnilo plenární

zasedání národního výboru, kdy

do rady města byli kooptování ine-

komunisté Alois Dvořák, Vlastimil

Gřunděl, Miroslav Francúz, Marie

Muroňová aVlastimil Zillich. Přes-

tože vevrcholném orgánu místní

samosprávy zůstávali nadále iko-

munisté, „vláda jedné strany“ tím

vKrnově skončila, přičemž na ce-

lostátní úrovni se tak stalo oněco

dříve. Alexandr Michl ‑Bernard

Kniha Vladimíra Bluchy zroku

1969 patřila po desetiletí kjedi-

né apoměrně snadno dostup-

né primární literatuře.

Atmosféra listopadových událostí vKrnově. Foto: Tomáš Vocelka